Myslím, že je čas přestat vnímat menstruaci jako téma výhradně ženské, a tedy automaticky podřadné, nepřirozené, tabuizovaného nebo dokonce hysterické. Vzhledem k tomu, jak přetrvávají stereotypní poznámky o tom, co menstruace (a především premenstruační syndrom) údajně dělá se ženami, jsem se rozhodla zaměřit dnešní článek na fenomén PMS. Co to vlastně je, kde se vzalo přesvědčení, že PMS je synonymem pro "šílenou ženskou", a jak s tím pracuje historie, věda i společnost?
Historické okénko: Když byla krev hřích a nečistota
Zobrazování žen jako přehnaně emocionálních během jejich cyklu je velmi starou záležitostí. Už řecký básník a filozof Sémonidés z Amorgu v 7. století př. n. l. varoval před "ženami, jejichž nálady se mění jako moře". Ač se to může zdát úsměvné, v podtextu to vytváří rámec, který přetrval po staletí. Žena je vnímaná jako nestabilní kvůli svému tělu.
Napříč kulturami byla menstruace považována za něco nečistého, nebezpečného nebo nadpřirozeného. V některých hinduistických tradicích je menstruující žena považována za rituálně nečistou a musí se na tři dny stáhnout z domácího i náboženského života. V japonské šintoistické tradici zase existuje slovo kegare, označující "znesvěcení", které se menstruací údajně přenáší. V tradiční korejské medicíně byla menstruace vnímána jako forma nemoci a oslabení životní energie. Supr.
Ani moderní Evropa nebyla výjimkou. V 19. století byla menstruace spojována s diagnózou hysterie, která měla ženám vysvětlit, proč se chovají "nevhodně", často v rozporu s patriarchálními normami. Žena má být přeci tichá, milá, moc se neprojevovat a cokoliv, co se tomuto narativu vyhýbá, je potřeba nastrkat do škatulek, které lze odůvodnit například biologií, se kterou se přece diskutovat nedá.
Biologické okénko: Co to vlastně je PMS?
Premenstruační syndrom je termín, kterým se označuje soubor fyzických a psychických symptomů, jež se objevují zhruba jeden až dva týdny před menstruací. Patří mezi ně například podrážděnost, změny nálad, únava, bolesti hlavy, napětí v prsou, nebo úzkost.
Přesná příčina PMS není jednoznačně známá, ale pravděpodobně souvisí s kolísáním hladin hormonů, především estrogenu a progesteronu. U některých žen může PMS přerůst v závažnější stav označovaný jako PMDD (premenstruální dysforická porucha), který je klasifikován jako psychická porucha.
Ačkoli PMS je fyziologicky reálný, jeho existence bývá často zneužívána k bagatelizaci emocí žen. Typická poznámka jako "to máš krámy, nebo co?" je toho dokonalým příkladem. Namísto empatie přichází zesměšnění.
Společenské okénko: PMS jako právní argument
V 19. století byl ženský cyklus vnímán jako důkaz toho, že ženy nejsou schopny racionálního jednání. Když žena spáchala čin odporující tehdejšímu společenskému očekávání, často se to vysvětlovalo její fyziologií. Emoce a nelogické chování byly vnímané jako důsledek měsíčního cyklu.
Tato logika se nevytratila ani ve 20. století. V roce 1981 ve Velké Británii zazněla u soudu obhajoba ženy obviněné z vraždy její kolegyně v práci. Její advokát postavil obhajobu na tom, že vlivem hormonální nerovnováhy během PMS byla v jakémsi stavu nepříčetnosti. Soud tomuto argumentu přisvědčil a odsoudil ženu za zabití místo vraždy a ona tak dostala jen podmínku. Fascinující je, že tatáž žena zavraždila o rok později policistu, opět údajně během PMS a opět na základě této argumentace odešla od soudu jen s podmínkou.
V kontextu tohoto extrémního případu byla pachatelka vnímána jako narušený organismus, osoba dočasně neschopná rozhodování, ne jako žena vědomě páchající násilí. Opět to souvisí s kulturním narativem, kdy se s femininitou nespojuje páchání násilí, natož brutálního fyzického.
Zároveň se rozšířil trend medikalizace PMS. Místo snahy porozumět a podpořit ženy v této části jejich cyklu se z PMS stala diagnóza, kterou je potřeba "léčit". To samo o sobě není špatné, pokud má žena silné obtíže. Problém je, když se přirozený projev těla označuje za nemoc automaticky. Výsledkem je další vrstva stigmatu. Ženské zdraví je obecně velkou neznámou, se kterou medicína mnohdy stále neumí pracovat a doplácí na to zase ženy.
PMS není vtip, ale ani stigma
Premenstruační syndrom není výmluva. A už vůbec není fází, kdy žena ztrácí kontrolu nad sebou. Jde o skutečný tělesný a psychický stav, který zasluhuje pozornost a pochopení. Emoce, které se v té době objevují, nejsou méně platné. Někdy se zveličují, ale často se jen zesměšňují, protože se jich společnost bojí.
Je důležité, aby se o PMS mluvilo nejen mezi ženami, ale i mimo ženské kruhy. Všechny osoby nemusí zažít menstruaci, ale mohou se rozhodnout jí rozumět. Právě z nepochopení totiž často vzniká to největší neporozumění.
Na konec mi to nedá nezmínit něco, co mě vytáčí od dospívání a co mi přijde v této problematice naprosto symptomatické. Reklamy na menstruační hygienické potřeby. Zpravidla je zdůrazňována ženská čistota a potlačování jakýchkoliv symptomů. V reklamách je žena zažívající menstruaci zpravidla na party v bílých džínách a ohromně dobře se baví, usmívá a tančí a nikdo by hlavně na ní nic nepoznal. Jako by menstruace byla slabost, která se má skrývat. Za mě reklamy jednoznačně odráží a prohlubují to, co v nás stále je. A nemělo by být. Je to naprosto běžná součást života spousty osob, která není zanedbatelná a která prostě ovlivňuje život.
Pojďme přestat tabuizovat menstruaci. Děkuju.
0 Komentáře
Moc děkuji za každý komentář! :)